TEORIE SOSTÍ A KŮŽE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z této teorie vychází celý můj koncept. Je založena na promítání biologických zákonitostí, nesčetněkrát již ověřených samou přírodou, do konstrukce dopravních prostředků.

Data konstrukcí tu stojí nejblíže informacím, ukrytým v DNA. Díky některým procesům generování a parametrickým změnám dat pomocí algoritmů můžeme napodobit i přirozený proces evoluce. To může přinášet mnoho výhod a otevřít mnoho dalších možností. 

Je však třeba tuto, možná překvapivou teorii nechat vyzrát a doufat v další moderní technologie, podobné technologiím výroby 3D tiskem.

 

Pokud chceme přiblížit výrobek parametrům přírody, musíme se zaměřit přímo na samotnou výrobu, která bude napodobovat , aplikovat či kopírovat děje, které příroda zná odedávna. 

 

Začneme – li důsledně aplikovat tuto teorii, lze proces výroby zahájit v prostředí, které můžeme nazvat vajíčkem. Zde se musí uspořádat hmota do správně organizované struktury. To vše by se mělo dít nejlépe na jednom místě s použitím omezeného rozsahu základních materiálů, jak je to v přírodě (uhlík, vodík,křemík, kyslík). Již jen za použití správného uspořádání těchto materiálů bychom mohli vytvořit cokoli. Dnešní 3D tiskárny jsou již na hranici, kdy by mohly začít stavět objekty téměř na molekulární bázi s programovatelnými vlastnostmi (měkkost, tvrdost, houževnatost)  v jednom monobloku, který je produktem jednoho stroje na základě jednoho kompaktního návrhu. 

Tento produkt by měl být následně opatřen kůží, která by splňovala náležité parametry vnitřních dějů programovateného materiálu a umožnit tak jejich fungování.